Prkýnka, samá prkýnka

Každého, kdo nežije v hotelu či u kohosi, kdo se o svůj příbytek příkladně stará bez cizí pomoci, to v životě potká. Rekonstrukce bytu.

Hudební publicista, novinář a spisovatel Jaroslav Špulák píše pro Náchodský SWING pravidelnou rubriku Bez skrupulí

Když přijde na to, že koupelna je po bezmála dvaceti letech užívání zašlá a neútulná, že by místo dvojvařiče potřeboval sporák i s troubou a že bílá malba v pokojích je už nad věčně otevřenými okny šedavá až černá, propočítá své úspory a dávají-li sumu potřebnou (tedy vysokou), rozhodne se investovat je do bydlení.

Netřeba jistě podotýkat, že peníze při takovém procesu doslova tečou proudem a člověk si je v tom fofru ani neprohlédne. Nutno však podotknout, že moderní doba nachystala pro nadšence investujícího do vizuální změny příbytku problém, z něhož zůstává rozum stát.

Společnosti, které na českém trhu prodávají nábytek, se před lety rozhodly pro podivný krok. Dodávají skříně, postele, židle, knihovny, sedací soupravy, komody, psací stoly či šatní skříně v podobě prkýnek a šroubů. Na člověku, který si je koupí, je pak, aby si je buď sám sestavil, anebo zaplatil chlapíkům, kteří k němu domů přijdou a o montáž se postarají. Cena za jejich služby je nějakých deset a více procent z ceny nábytku, takže když zakoupíte nábytek - pardon: prkýnka a šroubky - za čtyřicet tisíc, dáte ještě zhruba čtyři tisíce za jejich smontování.

A tím to nekončí. Prodejci nábytku si účtují i za vynesení zboží - pardon: prkýnek a šroubků - do schodů. Například Asko chce za jeden kus vynesení do prvního patra sto padesát korun. Když máte takových kusů deset, je to dalších patnáct stovek investice do prkýnek a šroubků. Při nákupu nábytku totiž nenakupujete nábytek, nýbrž polotovar.

Problémů je s tím dost a dost. Vyberete si nábytek a zaplatíte ho. Potom si jdete do oddělení služeb pro zákazníky objednat dopravu. Tam vám řeknou, že to nebude hned, a určí vám termín. Když se vám z nějakého důvodu nehodí, určí další, který je samozřejmě časově více vzdálen. Jakmile se konečně dohodnete, je vám řečeno, že doprava bude stát tolik a tolik (a je to suma nečekaně vysoká) a že ono vynesení nábytku do patra bude stát tolik a tolik. Pořádně se rozčílíte, protože dojem, že zaplatíte za nábytek - pardon: prkýnka a šroubky - a bude to finančně vyřízené, se rozplyne.

Na otázku, kdo nábytek smontuje, dostanete odpověď, že si to můžete udělat sám. Člověk, který není příliš zručný, se po téhle větě řádně opotí. A tak dojde na přetřes možnost smontování nábytku techniky dané prodejní společnosti, což ale stojí další peníze. Cena za touhu vylepšit si bydlení zase stoupne. A to ještě není dáno, že technici dorazí společně s nábytkem. Do hry vstoupí varianta, že nejsou ten den k dispozici a přijedou jindy, později.

Odcházíte z prodejny a není vám do zpěvu. V dalších dnech vám prodejní společnost pošle na mailovou adresu dotazník o tom, jak jste byl spokojen s nákupem. Vypadá to jako provokace, přinejmenším nehorázná drzost. Dotazník však vyplníte a od srdce do něho napíšete, co si o stavu věcí myslíte.

No a druhý den vám ze společnosti žijící z prodeje prkýnek a šroubků zavolá paní, která vám sdělí, že se našli technici, kteří přijedou s dodávkou ve stejný den a dají vám polotovar dohromady. Sláva, vyplatí se ozvat!

Za pár dnů vám přivezou nábytek chlapíci, kteří jsou schopni dát ho dohromady. Při pohledu na jejich zručnost zjistíte, že byste to byli schopni udělat tak za dva týdny, a při zdvořilostním rozhovoru se dozvíte, že oni se to naučili zhruba po dvou měsících cviku.

Na konci montování vám sdělí, že jedna židle není kompletní, že chybí jedna její část a všechny šroubky, a že byste měli zboží reklamovat. Napoví, že vám společnost pošle židli jinou, se všemi potřebnými částmi, a že vám ji buď oni, nebo někdo z jejich kolegů přijedou smontovat. Při vyplňování faktury na platbu se pak s radostí dozvíte, že vám společnost živící se prodejem prkýnek a šroubků odpustila sto padesát korun za výnos každé krabice do prvního patra, což považujete za milé a málem byste jí odpustili to, že prodává polotovary.

Když pak reklamujete onu nekompletní stavebnici židle, dozvíte se, že to nebude problém. No a za dva dny vám zástupce společnosti oznámí, že si židli můžete vyzvednout ve skladu kdesi na druhém konci města. Zvednete tedy telefon, zvýšíte hlas a vše skončí tak, že vám tedy židli dopraví a smontují, jak jim velí pravidla při reklamaci.

Pocit vítězství se dostaví ihned. Firmu živící se prodejem prkýnek a šroubků přesto vyloučíte ze svého slovníku a řeknete si, že příště bude lepší objednat si nábytek rovnou u truhláře, který si váží zákazníka a dodá mu ho sestavený, kompletní a kvalitní.

Jaroslav Špulák

Sdílet článek

Čtěte také